Milan Hlavsa a Plastic People of the Universe
Milan Hlavsa a Plastic People of the Universe
více
65%
Hodnocení a fanklub
Dokumentární / Hudební
Česko, 2001, 74 min
Režie:
Jana Chytilová
Scénář:
Jana Chytilová
Kamera:
Miroslav Vránek
Hrají:
Milan Mejla Hlavsa, Pavel Zajíček, Václav Havel, Pavel Landovský, Egon Bondy, Ivan Martin Jirous, Lou Reed, Vratislav Brabenec, Josef Janíček, František Stárek, Jiří Kabeš, Jan Brabec, Joe Karafiát, Dana Němcová(více)
Produkce:
Jana Chytilová, Antonín Trš
Střih:
Jiří Brožek
Zvuk:
Zdeněk Vekrbauer, Pavel Vekrbauer
(další profese)
Obsahy(2)
zobrazit všechny obsahy
Příběh legendární undergroundové kapely, která proti své vůli měnila dějiny.
Dne 2. února 1969 uspořádala dnes již legendární kapela The Plastic People of the Universe svůj první koncert. Název získala po písni Franka Zappy a kromě jeho tvorby se inspirovala i písněmi Captaina Beefhearta či skupiny Velvet Underground. Umělecký dokument, jenž vznikl na počátku nového milénia se ohlíží za zkušenostmi kapely usilovně pronásledované minulým režimem. Spíše než její historie je hlavním tématem konflikt svobodně tvořivého ducha s totalitním režimem. Ačkoliv se Plastic People sami nikdy nedefinovali jako protestní nebo politické seskupení, byli v 70. a 80. letech jedním ze symbolů odporu proti komunistické státní moci v Československu. Uvěznění „Plastiků“ pobouřilo světovou kulturní veřejnost a přispělo v Čechách ke vzniku Charty 77. Kolem kapely se pak začala formovat tzv. třetí kultura, na niž neměl režim žádný vliv. Hudbě Plastic People, jejíž ukázky ve filmu znějí, vyjádřil uznání třeba i slavný zpěvák Lou Reed.(Česká televize)
Příběh legendární undergroundové kapely, která proti své vůli měnila dějiny.Dne 2. února 1969 uspořádala dnes již legendární kapela The Plastic People of the Universe svůj první koncert. Název získala po písni Franka Zappy a kromě jeho tvorby se inspirovala i písněmi Captaina Beefhearta či skupiny Velvet Underground. Umělecký dokument, jenž vznikl na počátku nového milénia se ohlíží za zkušenostmi kapely usilovně pronásledované minulým režimem. Spíše než její historie je hlavním tématem konflikt svobodně tvořivého ducha s totalitním režimem. Ačkoliv se Plastic People sami nikdy nedefinovali jako protestní nebo politické seskupení, byli v 70. a 80. letech jedním ze symbolů odporu proti komunistické státní moci v Československu. Uvěznění „Plastiků“ pobouřilo světovou kulturní veřejnost a přispělo v Čechách ke vzniku Charty 77. Kolem kapely se pak začala formovat tzv. třetí kultura, na niž neměl režim žádný vliv. Hudbě Plastic People, jejíž ukázky ve filmu znějí, vyjádřil uznání třeba i slavný zpěvák Lou Reed.(Česká televize)
(více)
Celovečerní dokument o vyjímečné, netradiční skupině. Poslední zpovědi lídra kapely Milana "Mejly"Hlavsy, který vlivem zhoubného nádoru 5.1.2001 umírá. Vydejte se na exkurzi k těmto undergoundovým legendám.(Hadža)
Recenze (11)
VÍCE
gouryella
všechny recenze uživatele
Pro me obycejny dokument o skupine jejiz hudba je mi naprosto cizi, ale ktera je pro me symbolem boje za svobodu.()
Marze
všechny recenze uživatele
na Plasticích jsem byl na několika hudebních festivalech, dokument má klasickou stavbu hudba, svědectví nejbližších. Loni jsem v berlínském klubu na psychodelickém festiválku mladých kapel, ale zvuk Plastiků je nenapodobitelný.()
Reklama
Radko
všechny recenze uživatele
Nemastný - neslaný dokument o skupine, ktorú mám veľmi rád a atmosféru koncerov mi skôr, než brblavé mudrovanie jej členov, pripomenú v hlave znejúce úvodné valivé tóny a slová "Chvíli přihlíželjak se bourá vůl,sám zkusil palicírozbít voko,potom ho polilipři splachování dvora, nasral se a šel"()
Olík
všechny recenze uživatele
Celovečerní dokument o dějiny tvořící kapele, jejíž jméno zná deset z deseti oslovených, ale jenom jeden z nich dokáže dát k dobru některou z jejich písniček, na mne působí jako jeden z dílů čétečkářského cyklu Bigbít..............a jelikož považuji Bigbít za možná to nejlepší co, na mne kdy z České Televize vyskočilo, tak ze mne rozhodně "ANO".()
radektejkal
všechny recenze uživatele
Spíš podprůměrný dokument o skupině, jejíž hutný původní sound se mi vždycky líbil. Film tím, že celkem nic neříká, nechává vyniknout její finální tragédii, když se jí nepodařilo rozpoznat establišment, proti kterému celý život prokazovali silnou pasivní rezistenci, v jeho nové podobě. Pro Havla, který jejich hudbu neměl nikdy rád (dle vlastních slov), to byli pouhými "Brothers in Arms", ze kterých posléze vytvořil svojí armádu domestiků. Hlavsova vize, dělat hudbu pro ní samu, bez jakéhokoli ovlivňování politickým pozadím, tak měla pranepatrnou naději v rudém ani odbarveném režimu. Pozn. 1: Údajná inspirace Zappou, Cpt. Beefheartem nebo Lou Reedem je dost sporná a sotva produktivní. Myslím, že jejich skutečnou inspirací byla literatura: Egon Bondy, Pavel Zajíček, Ivan Wernisch a především Ladislav Klíma; a samozřejmě vlastní představy jednotlivých členů (včetně sporů Hlavsa - Brabenec). Pozn: PP jsem naposledy viděl na Magorově festivalu v Zadním Vydří (předtím jsem s ním několik večerů seděl v Dačicích v hospodě; chodil tam sám; tenkrát už pochyboval o tom, co mu bylo kdysi jasné). Připojuji deníkový zápis syna Jana, tehdy 19 let: "Pak dali šanci místnímu pisálkovi básniček, který recitoval ódu na Mejlu Hlavsu. Byla to nuda, a ani flaška od fernetu, která ho sejmula, ho neumlčela. Byl to malej, tlustej, škaredej borec, takže jeho osud básníka je jasnej. Po něm nastoupili Plastic People. Kapelníkoval jim borec za klávesama (Janíček), dál housle, kontrabas, na baskytaru hrála ženská, kytara, bicí a saxofon. Bylo to super, pod pódiem bylo narváno, dokonce i jeden vytuhlej borec tam chrápal po nohama. Pak řekl Magor Plastikům, ať už "táhnou do prdele, ty komerční svině", že je tady 33 nebo 36 kapel, tak ať se to stihne."()
Galerie (11)
VÍCE
Photo © Česká televize
